You are the medicine, recycled automotive leather, rope, metal, Pragovka Gallery, 2023
You are the medicine, recycled automotive leather, rope, metal, Meetfactory, 2022
Human and Animal Under One Roof / Člověk a zvíře pod jednou střechou, Entrance Gallery 2022
Glacier Sunset, Miroslava and Vladimíra Večeřovy, Entrance, Prague, 2021
This project, conceptualised by sisters Miroslava and Vladimíra Večeřovy, responds to the new long-term dramaturgy of Entrance Gallery, which has been focusing on the issues of ecological sustainability and the relationship between humans and the environment since 2020. The exhibition of the Večeřovy sisters reflects the specific season in which it takes place, summer and the time of harvest, with its pivot point being the processing of medicinal herbs through the traditional process of maceration (leaching in oil) that they employ. The installation, comprised of the authorial glass vessels, will develop and change over time as the macerate matures. The artists will then distribute the macerate to the visitors at the end of the exhibition. The exhibition project is an expression of the relationship with the gift of nature and its healing powers that both artists cherish.
Once a living animal gave up his life his robe his skin, 35M2, Prague, 2021
Když zapomínáme, kým jsme, ztrácíme vědomí toho, co se kolem nás děje. Když ztrácíme sebe, ztrácíme své přirozené okolí. Jak si znovu rozpomenout na základní pocit ve světě, kde je až příliš mnoho tužeb, potřeb a možností?
Výstava Vladimíry Večeřové není jen obyčejnou přehlídkou artefaktů. Je naší rozpravou nad světem, který byl, nad světem, který je, a nad světem, který v současnosti vytváříme. Exhibice není pouze vizuálním jazykem, zabíhá mnohem dál do vrstev, které v tuto chvíli ani nedokážeme reflektovat. Je výsledkem souznění, vztahu ne-hierarchického uspořádání, kde není určena pozice zviditelňování, ale společného úsilí o jednotný celek, který vytváří radost z procesu, pokoru a symbiotické vztahy, a dokáže tedy energií ovlivnit nevědomě i druhé.
Vital Dialogue, NORMA festival, Plato, Ostrava, 2018
GOSSIP, with Petra Lellaková, TIC, Brno, 2018
Still life, KIV, videoinstalation, leatherette objects, rope, HD video, 2016
Věříš na psy / Do you believe in dogs, HD video (loop), bio cornflour, bio casein, pigment, 2017
Conundrum, stainless steel construction, Woot festival, Copenhagen Denmark
Nemůžeš/ You cannot, video instalation, in collaboration with Petra Lelláková
photo Tomáš Souček
Nemůžeš/ You cannot, video instalation, in collaboration with Petra Lelláková,
photo Tomáš Souček
Nemůžeš/ You cannot (video still), HD video (loop), in collaboration with Petra Lelláková, 2014
Tři čtvrtě na tři/ Three quarter to three, video projection and object, 2013
Kavčí Hory- Barrandov, analogue photography
Pracoviště/Workplace (video still), HD video 1 minute 40 seconds (loop), in collaboration with Miroslava Večeřová, 2014
Marmotour (video stills), HD video 4 minutes 24 seconds, in collaboration with Petra Lelláková, 2014
Orloj/ Astronomical clock (video still), HD video (loop), 2013
Orloj/ Astronomical clock (video still), HD video (loop), 2013
Petra is playing a original Prague Orloj (astronomical clock) sound in front of the fake Orloj (which misses the sound) placed in Korea, Seoul. Using a korean instrument she performs a concert for Vladimíra who is standing in the crowd in front of the Orloj in Prague. Vladimíra's applause is pointed towards Petra's performance and she manipulates the crowd to do so. The ivisible bridge arise between the two videos.
Holešovický trojúhelník/ Holešovice triangel, video still, 2013
Originally market with radio transmitters (Radiotrh/Radiomarket). During second world war used as a deportation place for Jews. Most of them ended in concentration camps, primarily in Terezin ghetto. Now plot for commercial bulding Palác Stromofka/ Treepark Palace.
Periferní vidění/ Peripheral vision, analogue photography, 2013
Periferní vidění/ Peripheral vision, documentation, 2013
Můžeš/You can (video stills), digital video (from the serie of 12 videos), in cooperation with Petra Lelláková, 2012-2013
Video performance ,,Můžeš“, které vznikali způsobem: nejdříve je nápad a pak prostor, a nebo naopak prostor a pak nápad. Vytvoření akce v místě, kterou nelze vykonávat bez přítomnosti druhé osoby. Akce je promyšlená, dopředu připravená, limitovaná možnostmi těl a prostředím, ve kterém je prováděna. Možnosti prostranství a možnosti těl, jejich vzájemná propojenost předznamenávají kompozici i výsledný obraz. Akce je přímo propojena s krajinou a dotváří její obraz po čas vymezený kamerou. Tento obraz (záběr) pečlivě komponujeme, jak ve statické tak i v pohybové rovině, která ale vždy obsahuje i moment improvizace a náhody. Interiér chrání člověka před vnějšími vlivy, a proto jsme se rozhodly s ním nepracovat. Rozsáhlost a monumentálnost krajiny (exteriéru) podtrhává absurditu akcí a napovídá divákovi, že se odehrávají v rozmezí od léta do zimy.
Nabouráním se do osobní hranice té druhé připouštíme, že jedna z nás může být nástrojem, či součástí nástroje sloužícího k vykonání akce. Přistupujeme k sobě s respektem a ponecháváme si prostor k vlastnímu vyjádření. Role se vždy mění, není předem jasné, kdo bude nástroj, to vyplývá až z konkrétní situace. Nikdy se nám nestalo, že bychom tápaly, nebo se dohadovaly o svých pozicích. Vzájemná důvěra a nadšení pro vizualizaci společných představ byla základním aspektem pro vznik celé série a spolupráce vůbec. Díky nim jsme si mohly dovolit zajít až na hranice našich možností a zacházet jedna s druhou brutálním způsobem, který ovšem nepostrádá nadhled a smysl pro ironii.
Původně civilní oblečení se opakováním postupně mění na uniformu, jež nám umožňuje dostatečně se vložit do našich úkolů. Uniforma sjednocuje jednotlivé obrazy a dělá z nás bytosti méně reálné a méně zranitelné, se schopností překonávat připravené nástrahy s větší lehkostí. Podobná forma záběrů a již zmíněná uniformita oblečení způsobují zdání, že se akce mohli odehrát ve velmi krátkém časovém úseku. Jediné co napovídá o opaku je změna počasí. Pocit času je tím zdeformován a přispívá k fantasknějšímu nahlížení na celou sérii.
video stills ze série Můžeš, spolupráce s Petrou Lellákovou 16 videí 2012-2013
Garáže Glinkova/ Garage Glinkova, analogue photography, 2012
Horoměřice-Pučálka, digitální a analogová fotografie, ze série osmnácti fotografií, 2012
Horoměřice - Pučálka je silniční úsek nacházející se na Praze Západ. Podél této cesty jsou rozestavěny reklamní plochy, které z druhé strany obsahují barevnou abstrakci (pozůstatky reklamných banerů) nebo jen samotnou nosnou konstrukci. Využila jsem těchto zadních stran jako základu pro exteriérovou malbu.
Reklamy na krajích silnic mají za úkol útočit na zrakové vjemy kolemjedoucího. Konstrukce, která nese informační, výstavní plochu je úmyslně nasměřována tak, aby co nejvíce útočila na projíždějícího. Přitahovala jeho pozornost a krátkými, lehce zapamatovatelnými větami v něm nechala rezonovat myšlenky i po odvrácení zraku. Přejala jsem tuto vlastnost a na druhé straně reklam dotvořila plochu tak, aby vyzvala diváka k jinému přemýšlení, než na jaké je zvyklý. Zásahy jsou velmi minimální, ale můžou být lépe vnímatelné pomocí věty z Wittgensteinovi nauky o barvách (,,Může šedá zářit?’’), která mi byla, spolu s již existujícím podkladem na konstrukcích, inspirací k dotvoření obrazů. Tuto větu jsem vybrala na základě vlny ( házející bílý a černý stín) vytlačené do jedné z plechových ploch. Další věta by například mohla znít: ,,Syté a průhledné vždy jen v nějakém okolí,, či: ,,Nesprávný obraz mate, správný pomáhá’’ .
